akce

Výtvarná herna / Součástí jsou části

23:46

Výtvarná herna byla tento týden pojata čistě recyklačně. Inspiraci totiž lektorky braly z děl britského sochaře Tonyho Cragga. Ten mimo svých známých bronzových skulptur často tvořil i z nalezených nepotřebných předmětů, plastových odpadů či naplaveného dřeva. Cílem tedy bylo poukázat na to, že i ze starých a odložených věcí se dá s fantasií vytvořit něco nového. 


čteme dětem

Čteme dětěm / Pinocchio a Kráska a Zvíře

21:52

Další dvě knihy ze série pokladů italské ilustrátorky Manuely Adreani jsou opět klasické příběhy - Pinocchio a Kráska a Zvíře. Jiné dvě pohádky už jsem nakousla tady, Pinocchio a Kráska a Zvíře svým výtvarným ztvárněním nezůstávají pozadu. Formát knih opět není "kapesní" a převažují velké dvoustránkové ilustrace. 

Příběh o nosaté loutce jsem neměla ráda už jako dítě a ani naše děti si ho úplně nezamilovaly. Chlapcovo chování je udivovalo a rozčilovalo, krásné obrázky naštěstí dokázaly zaujmout natolik, že jsme za dva večery knížku udolali. Některé ilustrace nejsou úplně pozitivní, některé až strašidelné, ty jsme rovnou přeskakovali. 



aktivity s dětmi

Výtvarná herna / Proplouvání

23:48

16. března byla v Národní galerii zahájena nová jarní výstavní sezóna. Otevřeno bylo devět nových výstav, včetně site-specific instalace čínského umělce Aj Wej-weje. Tento současný konceptuální umělec vystavoval loni před Veletržním palácem sochy z projektu Zvěrokruh. Jako velký kritik čínských poměrů emigroval do Spojených států, kde byl ovlivněn díly i Andyho Warhola a stal se nejznámějším čínským umělcem. Aj Wej-weje je teď všude plno, jeho současná výstava Zákon cesty se objevuje v mnoha médiích, proto mu byla věnovaná i první jarní výtvarná herna. 

"Není žádná uprchlická krize, je jen krize lidstva...

Před samotnou hernou jsme se byli na výstavě podívat, otevřeli jsme tak opět aktuální téma svobody jedince a uprchlíků. I v necelých 5 a 2,5 letech jsou naše děti schopné si uvědomit, co téma ztráty domova či omezení osobní svobody znamená. 


malé radosti

Radost čistě materiální

22:48

Po zimní debordel akci jsem poslala o dům dál většinu svých tašek a kabelek, doma mi zůstaly jen ty opravdu oblíbené a vytížené kousky (slovy rovné dva). Najednou zjišťuji, že místo hromady tašek mi ty dvě milované bohatě stačí. Jedna slušnější civilnější, druhá na horší tahání (hřiště, joga..). Ale narozeniny se blíží a já jsem si chtěla udělat radost. Přes Fler se znám s Janou alias galajanou, která se šitím živí a ve své nabídce má kopu tašek. A před nedávnem rozšířila svůj repertoár i o jednoduché a elegantní cross body tašky v mém oblíbeném vzoru rybí kosti a navíc v šedé barvě. Neváhala jsem, objednala a tady je. Zatím odpočívá ve skříni a čeká na moje narozeniny.

¨

akce

Výtvarná herna / Uhel, noha, přední, zadní

22:17

Další čtvrtek a další výtvarná herna v Národní galerii, tentokrát věnovaná sestrám Válovým. Dvojčata Jitka a Květa absolvovaly ateliér Emila Filly, tvořily v rodném Kladně a věnovaly se především figurální tvorbě. Pro Jitku Válovou jsou typické obrysy útlých protáhlých postav, pro Květu spíš mohutné až robustní zevnějšky. Obě patřily k nejvýznamnějším výtvarnicím druhé poloviny 20. století. 



akce

Magie malostranských vikýřů

0:02

Páteční dopoledne bylo ve znamení hraní a kultury, v plném složením doplněném o kamarádku s 2 dětmi jsme vyrazili do galerie Malostranské besedy na legendární výstavu Play. Výstava je pro veřejnost otevřena od 10 hodin, pro školy už od 9. My jsme se dopoledne s jednou školní třídou sice míjeli, ale zhruba do půl 12 jsme měli celou výstavu pouze pro sebe. Více návštěvníků přišlo až kolem 13-té hodiny, kdy už jsme byli na odchodu do nedalekého Angelata pro zaslouženou odměnu :-)

Díky úžasnému půdnímu členitému prostoru je expozice rozdělena na menší"hnízda", část objektů je až v hřebeni střechy, odkud je navíc úžasný výhled po Malé Straně. Mimo hraní si tu můžete v klidu posedět v oknech a pokochat se pohledem do okolí. Instalaci plnou kinetických, hudebních či optických objektů si užijí nejen děti od batolecího věku, ale i dospělí. 

Nebudou zklamáni ani ti, kteří navštívili minulé ročníky, některé předměty jsou původní, většina jsou ale úplné novinky. 




akce

Fler Offline... nebo raději online?

23:54

V neděli jsem se se svým malým holčičím doprovodem vypravila na dlouho očekávaný Fler Offline. Po prosmrkaném a prokašlaném týdnu už nutné rozptýlení. Vím, že na sociálních sítích měla tahle dvoudenní akce velice pozitivní ohlasy, za sebe bych ho v jedné větě mohla shrnout jako "nuda a šeď"... Očekávaný "aha" moment se nekonal, peněženka zůstala de facto plná a za srdce mě vzalo jen několik stánků. Bylo to výběrem tvůrců? Přesyceností Fleru? Mojí náročností? 



akce

Pozvánka / Magické vikýře

8:23

Máte rádi Petra Nikla a jeho instalace v projektu Orbis Pictures Play? Pokud ano, tak vězte, že v galerii Malostranské besedy startuje 3. 3. nová výstava z cyklu Play s názvem Magické vikýře! Všechny výstavy Play jsou výjimečné svou interaktivitou, rozvíjí hravost a fantasii návštěvníků (nejen těch malých). Opět si pohrajete se zvukem, optikou, perspektivou či světlem, navíc v úžasném podkrovním prostoru přímo v srdci Prahy. Některé objekty jsou známé už z minulých instalací, část bude úplnou novinkou. Mimo instalací Petra Nikla zde najdete díla například od Milana Caise, Ondřeje Puchty, Máji Novákové a mnoha dalších jmen.

čtení

Čtu v únoru

11:27

Nejsem fanda jakýchkoliv předsevzetích a už vůbec ne těch novoročních. Zastávám názor, že když chci něco změnit, mám to udělat hned a nečekat až... až... až... až se stane cokoliv. Nebo otočím v kalendáři na příslušné datum? Klást si nereálné cíle (budu víc cvičit, chodit dřív spát, lépe jíst...) a po pár týdnech přemítat nad zklamáním, že to zase letos nevyšlo? Ne, děkuji. Nicméně jeden malý/velký úkol jsem si před necelým rokem na jaře dala - přečíst měsíčně alespoň jednu knihu a zapsat si jí do diáře. Po druhém roce na mateřské jsem totiž s hrůzou zjistila, že jsem za celý rok přečetla pouze jednu!!! knihu. Já, která měla jednu knížku na týden i o zkouškovém, v knihovně a v knihkupectví jsem byla jako doma... Knihy kupuji pořád (hlavně ty dětské), čtu každý večer (dětem), ale na sebe jsem jaksi zapomněla. Vzchopila jsem se, jedna kniha pro dospělé je přeci minimum, to zvládnu. A zatím mi to vychází. V únoru dokonce i dvojitě...