Čtu v březnu

13:56

Březen byl na mé pomalé čtecí tempo velmi plodný. Pokořit 3 knihy a rozečíst čtvrtou považuji za osobní malé hrdinství. Tak vzhůru do dubna!




Sofi Oksanen - Čas ztracených holubic


Co vede člověka k tomu, aby udával svoje sousedy? Co doopravdy znamená spolupráce se Státní bezpečností? Ne všichni se brodí špínou za peníze... Ne všichni mají na rukou krev kvůli pocitu moci. Někteří z nás to dělají nebo dělali dobrovolně. Zdroj

Román z Estonska rozkročený mezi 40. a 60. lety 20. století, historie, která má s námi tolik společného. V knize sledujeme 3 dějové linky -  "hrdinu", z kterého jeho hrdinství postupem času vyprchává, jeho bratrance, který se z neobratného ňoumy "kam vítr, tam plášť" mění v čisté zlo v podobě dvojitého agenta a jeho ženy, která se snaží v každé době přežít, až pomalu vyšumí do ztracena. Není to žádná oddychová literatura, ale popis totalitních praktik několika režimů, běžných dní lidí, kteří se snaží buď přežít za každou cenu nebo ze situace vykřesat co nejvíce.





Radka Třeštíková - Dobře mi tak


Sebestředný a bezohledný malíř Boris se rozvádí se svojí ženou a stěhuje se ze společného bytu ke kamarádovi Viktorovi. Tento životní zlom ho nutí zamyslet se nad sebou samým a bilancovat. Boris si postupně uvědomuje všechny svoje selhání a poněkud neohrabaně se pokouší napravit chyby. Hledá cestu zpět ke svému dospělému synovi, minulost se mu ale vrací jako bumerang. V té chvíli mu navíc zkříží cestu šestnáctiletá Erika. Zdroj

Po náročnější Sofi Oksanen jsem si chtěla dát nějakou oddychovku. Na Bábovky jsem se nechala zlákat před pár měsíci reklamou a na zadek jsem si z nich nesedla. V knihovně byla volná kniha Dobře mi tak, tak jsem se rozhodla dát Radce Třeštíkové ještě jednu šanci. Ze začátku děj rychle odsýpá, obracela jsem jednu stránku za druhou, ale autorčin styl mi bohužel nesedí, jako kdyby až moc tlačila na pilu. Ke konci se příběh podivně rozmělnil, pointa se rozpadla a celkově byla kniha hodně "plochá". Přitom téma - bilance životních a profesních úspěchů a neúspěchů - je zajímavé a slibné. 





Sarah Winman - Rok zázraků


Téměř devadesátiletá Marvellous žije samotářsky v malebné přírodě Cornwallu. Jednoho dne se u ní objeví zubožený voják... Mladík poznamenaný válkou i smrtí dávné lásky a prazvláštní stařenka s nadpřirozenými schopnostmi se sblíží. Díky Marvellous a jejímu vyprávění dokáže Drake opět žasnout nad obyčejnými i neobyčejnými okamžiky života a nachází v sobě sílu jít dál. A zrovna tak přínosné je jejich přátelství i pro ni - teprve díky Drakeovi může Marvellous uzavřít některé epizody ze své minulosti. Zdroj

Rok zázraků je kniha jako ze sna. Neuvěřitelně poeticky napsaná, plná velkých životních pravd. Kniha, ve které se zdánlivě děje málo a přitom tak mnoho. Po jejím přečtení jsem měla sto chutí jí otevřít znovu na první stránce a opět se nechat strhnout snovou atmosférou. Celou dobu jsem měla pocit, jako kdybych se ocitla mimo čas a prostor. Nechybí nádherné popisy přírody, krajiny, zvířat či každodenních činností, které se ale díky autorčině stylu mění z obyčejných věcí na věci neobyčejné až kouzelné. 



You Might Also Like

0 komentářů