Čteme dětem / Ondráškova abeceda

10:09

Éčko má posledních několik týdnů velmi intenzivní "písmenkové" období. Napsat a poznat všechna písmena abecedy umí od zhruba čtyř a půl let, první samostatný podpis vytvořila ve třech a půl. Teď v pěti a půl postoupila na další level a začíná spojovat písmena do jednotlivých slov. Začíná číst podle tzv. genetické nebo-li hláskové metody, která je pro děti přirozenější. A naštěstí pro děti se touto metodou opět začíná vyučovat čtení na základních školách. Zdá se, že leckde Ema už svoje maso domlela...

Genetická metoda čtení označovaná též jako hlásková - spočívá v hláskování slov. Dítě nejprve „přehláskuje“ slovo, pak je teprve přečte dohromady. Spojuje tedy hlásky bez slabikování (s-l-o-v-o – slovo). Zjednodušeně řečeno, vychází se z intuitivního čtení po hláskách, které si osvojují už předškoláci. Tato metoda se dnes pojímá jako metoda přirozená vývoji dítěte. Zdroj

Snažíme se jí samozřejmě co nejvíc podporovat, takže se hláskování krátkých slov se stalo naší nejčastější zábavou na cesty MHD do školky. A že za těch 20 minut v autobuse potrápí moji slovní zásobu :-) . Brzy mě čeká "lov" pomůcek a pracovních sešitů, abychom mohli pracovat co nejvíce systematicky. Pokud máte někdo praktické zkušenosti a odkazy, sem s nimi. 





V knihovně nám padla do oka krásná tématická kniha Ondráškova abeceda od Lenky Koskové Třískové. Ta společně s mou oblíbenou ilustrátorkou Andreou Tachezy kromě Ondráškovy abecedy vytvořila i báječnou knihu Anička, žabičky a jejich přátelé o holčičce, která se spřátelí s žabkami ze svých červených holínek. 

Na začátku příběhu je sourozenecká dvojice - školačka Anička, která má v první třídě potíže se čtením a její mladší bráška Ondrášek, který se rozhodne pomoct sestře zkrotit nezbedná písmena. Společně se ocitnou ve starém školním slabikáři, ale než je kniha pustí na svobodu, čeká je cesta přes všechny stránky až k zadním deskám. Potíž je ale v tom, že písmenka ve slabikáři zdivočela a Anička s Ondráškem s pomocí vlastního důvtipu musí všechny ochočit. 





Kniha je rozčleněná na velké množství kapitol, každá znázorňuje jedno divoké písmenko a jedno velké či menší dobrodružství. Je potřeba uklidnit rozzuřeného žraloka (pohlazením a pochvalou), podat raport rotnému, projít labyrint plný léček... Kapitoly jsou doplněné i vtipnými logopedickými básničkami a říkankami. 





Každá kapitola začíná de facto negativně - zdivočelé písmenko dělá něco špatného nebo škodí ostatním (F - fujavice chce všechny odfouknout, D - dělostřelci a dragouni bojují o drakův diamant, C - cikády a cvrčci se společně hádají...) Anička a Ondrášek musí dát hlavy dohromady a společně zjistit, jak písmenka přesvědčit o tom, že být milý a usměvavý se vyplácí víc.





Negativita bojujících písmenek mi příliš nelahodila, naštěstí byla vyvážena krásnými slovními hříčkami a originálními nápady malých dětí. Nejkrásnější byl závěr, když se Anička s Ondráškem probudili ráno společně v posteli, ta sourozenecká symbióza pohladila po duši. 








A ilustrace od Andrey Tachezy jsou jako vždy dokonalé. Mají velký vtip, fantazii a vynalézavost. V každém obrázku je vždy ukryto dané písmenko, v mnoha případech je to opravdu sofistikovaným stylem. To děti bavilo snad nejvíc - hledat v ilustracích písmena a pak na ně vymýšlet další a další slova.

Ondráškovu abecedu ocení hlavně zdatní čtenáři a nebo děti, které se začínají zájímat o jednotlivá písmena.

Knihu vydalo nakladatelství Mladá fronta - ZDE.





You Might Also Like

0 komentářů

Velmi děkuji za Váš čas a Vaše komentáře