Čteme dětem / Pohádka o Ipsíkovi

9:59

Má vůbec někdo rád lýkožrouty? A co kdyby šlo o jediného vzdělaného lýkožrouta na světě, který umí číst i psát? Přesně těmito dovednostmi oplývá osamělý hmyzí kluk Ipsík, který se vydává do světa hledat nový domov.





Lýkožrout smrkový (Ips typographus) jménem Ipsík přijde nedbalostí lidského kluka o svůj domov ve vzrostlém stromě. Ošetří si poraněnou nožičku a srdnatě se vydá hledat nový smrkový les, kde by žila lýkožroutí kolonie. Právě spálená nožička hraje v knize důležitou roli, její pomocí se Ipsík naučí psát. Ukazuje dětem důležitou věc - i ze zdánlivého handicapu je možné udělat svoji přednost.




Jenže se postupně ochlazuje, přichází zima a Ipsík nachází úkryt ve vesnické škole. Tady přečkal až do léta, naučil se číst i psát a dokonce dostal i opravdové vysvědčení.






Ale kdo bude Ipsíkovy zápisky číst, kdo si přečte jeho vysněnou detektivku, když na světě není jiný lýkožrout, který by uměl číst a psát? A tak si v novém domově otevře školu a stane se hmyzím Komenským lýkožoutího národa.




Když ale Ipsíka odnese strakapoud neznámo kam, larvy na jeho počest pod kůru vykousávají kroniku lýkožroutího rodu. A tak postupně nové a nové generace larev zdobí lýko drobnými cestičky tak, jak to známe dnes.








Útlá, bohatě ilustrovaná knižní "jednohubka" se u Téčka stala hitem na první přečtení. Ipsíka si naprosto zamiloval, i přes jeho skutečnou roli v lesním společenství. Kniha vystačí akorát na večerní čtení před spaním, ideální pro děti od 2 let, bude se samozřejmě líbit i mnohem starším.

Autorka Aneta Františka Holasová se do širšího podvědomí dostala svoji prvotinou Lumír včelaří. Obě knihy spojuje velká láska a respekt k přírodě a ladění ilustrací do jednoho tónu. U Lumíra to byly medové odstníny, u Ipsíka zase barva lýka. 

Kniha vyšla v malém nakladatelství Běžíliška, s ilustracemi Anety Františky Holasové se můžete setkat například i v dětském časopise Raketa. 


You Might Also Like

0 komentářů

Velmi děkuji za Váš čas a Vaše komentáře